Kromě názvu nemá tato spánková porucha s Měsícem nic společného. Protože je ale výsostně zajímavá, věnujme jí i zde trochu prostoru. Mytologie spojuje Lunu s mnoha událostmi na Zemi, věda zatím potvrzuje jen některé z nich. Nepochybný je vliv na vodu v oceánech. Příliv je nejvyšší za úplňku, protože to je gravitace Měsíce nejsilnější. Zajímavé se mi zdá tvrzení, že s vodou v lidském těle, jíž je tam opravdu dost, to prý nic nedělá (když to vytáhne tuny vod v oceánech). Kromě vody je tu celá řada mořských živočichů, od korálů po ryby, kteří mají své vnitřní hodiny – oscilátory – nastaveny také cirkalunárně, tedy podle fází Měsíce. Když život vylezl na souš, něco málo z toho mu zůstalo a některé děje, zejména reprodukční, jsou spojovány s měsíčními cykly. Empirická pozorování naznačují, že za úplňku se rodí více dětí než za novoluní.

Všechny mágy a čaroděje odjakživa lákal úplněk od Babylonu po Bulgakova a jeho úžasný román Mistr a Markétka líčící návštěvu Satana za velikonočního úplňku, a nás také, nicméně lze o něm s jistotou říci jediné, že všichni lidé spí o 10-20 minut méně, než je jejich dlouhodobý průměr, což je dáno sníženou sekrecí hormonu tmy, melatoninu. Několik malých studií naznačuje, že muži mají za úplňku delší REM fáze, zatímco ženy kratší¹. Náměsíčnictví s ním nesouvisí, snad jen tím, že je víc vidět.

Ilustrácia: vygenerované umelou inteligenciou (2025)

Chtěl bych zde poděkovat vedení Ústavu všeobecného lékařství 1. lékařské fakulty UK v Praze, zejména MUDr. Norbertu Královi, za pozvaní na výroční schůzi, kde jsem měl možnost poznat rozkvět ústavu, kde jsem čtvrt století působil. Jejich vědecká činnost potvrzuje upozornění psychiatrů na prevalenci deprese v populaci. Dostali jsme všichni krásný dárek, knížku, Co dělají pocity autorek Tiny Oziewiczové a Aleksandry Zajacové. A přes ni se můžeme dostat v textu dál.

Jaro milujme a vítáme. Jaro je nádherný čas roku pro většinu z nás, příroda se probouzí, všechno kvete, dne se prodlužují a před námi jsou ty nejkrásnější měsíce roku.

Rád bych připomněl, že pro lidi s depresivní vlohou je tomu právě naopak a měsíc duben je nositel nejvyšší sebevražednosti v roce. Pro labilní jedince je zvrat z krátkého dne na dlouhý kritickým časem, kdy se rozsypou vnitřní hodiny a život je nejbolavější. Mějme na paměti, že sklon k depresi mají tři lidé z deseti.

ilustrácia: Vytvorené umelou inteligenciou (2025)

Mládež v súčasnosti čelí rôznym nebezpečenstvám a mnohým ohrozeniam. Problematika drog sa stáva čoraz aktuálnejšou a rodičia a pedagógovia očakávajú pomoc a poradenstvo. Publikácia Tabak, alkohol a drogové závislosti detí a mládeže je jedinečná tým, že autorka zosúladila odborný pohľad s vlastnými skúsenosťami a profesionálnymi odporúčaniami.

Autorka ponúka základnú informáciu o príčinách závislostí a predstavuje faktory, ktoré podnecujú vznik závislostí. Odborný výklad spracúva zrozumiteľným spôsobom a dopĺňa o vlastné skúsenosti. Predstavuje účinky alkoholu na organizmus detí a dospievajúcej mládeže, ale teoretické poznatky dopĺňa o vlastné skúsenosti a pozorovania, čím stúpa hodnota publikácie. Popisuje prejavy predávkovania a upozorňuje na dôsledky kombinácie alkoholu s liečivami, alkoholu s marihuanou a s inými nelegálnymi drogami. Zvlášť prínosná je kapitola o energetických nápojoch a ich dôsledkoch pre detský organizmus.

Resilience as a tool for coping with contemporary challenges

Abstrakt: Reziliencia predstavuje kľúčový koncept v psychológii, sociológii, ekológii a ďalších interdisciplinárnych oblastiach, pričom zdôrazňuje schopnosť jednotlivcov, komunít a systémov odolávať, prispôsobiť sa a zotaviť sa z nepriaznivých situácií. Tento článok sa zameriava na definovanie reziliencie, identifikáciu kľúčových mechanizmov, ktoré ju podporujú, a na praktické príklady jej uplatnenia. Osobitnú pozornosť venuje historickým a kultúrnym vzorom, ako sú domorodé komunity, židovská komunita či jednotlivci ako Nelson Mandela a Malala Yousafzai, ktorí stelesňujú ideu reziliencie na globálnej úrovni. Ďalej skúmame, ako môžu jednotlivci aj spoločnosti rozvíjať odolnosť prostredníctvom kultúrneho dedičstva, vzdelania, sociálnych väzieb a adaptabilných stratégií. Na záver poskytneme odporúčania pre implementáciu princípov rezilencie v praxi s dôrazom na prevenciu, zvládanie kríz a posilnenie schopnosti obnovy. Štúdia vychádza z dostupnej literatúry a príkladov dobrej praxe, pričom zdôrazňuje význam tohto konceptu pre trvalo udržateľný rozvoj a riešenie súčasných globálnych výziev.
Kľúčové slová: reziliencia, odolnosť, adaptabilita, individuálna reziliencia, kolektívna reziliencia, Nelson Mandela, Malala Yousafzai, židovská komunita, kultúrna identita, vzdelanie, kríza, obnova, psychická odolnosť, príklady dobrej praxe, trvalo udržateľný rozvoj.

Abstract: Resilience represents a key concept in psychology, sociology, ecology, and other interdisciplinary fields, emphasizing the ability of individuals, communities, and systems to withstand, adapt to, and recover from adverse situations. This article focuses on defining resilience, identifying the key mechanisms that support it, and providing practical examples of its application. Special attention is given to historical and cultural models, such as Indigenous communities, the Jewish community, and individuals like Nelson Mandela and Malala Yousafzai, who embody the idea of resilience on a global scale. Furthermore, it explores how individuals and societies can develop resilience through cultural heritage, education, social connections, and adaptive strategies. The article concludes with recommendations for implementing resilience principles in practice, highlighting their importance in crisis prevention, management, and recovery, as well as in strengthening overall adaptability. The study draws from available literature and examples of best practices, emphasizing the relevance of this concept for sustainable development and addressing contemporary global challenges.
Keywords: Resilience, adaptability, individual resilience, collective resilience, Nelson Mandela, Malala Yousafzai, Jewish community, cultural identity, education, crisis, recovery, psychological resilience, best practices, sustainable development.

Úvod

Zatímco Immanuela Kanta naplňují úctou a obdivem jen dvě věci, já jsem hamižnější a klaním se navíc před úžasnou silou a vynalézavostí přírody. Trvalo mi, pravda, několik desetiletí, než jsem si uvědomil, že Nuselské údolí vyryl tok Botiče, ale pak jsem žasnul o to více při představě, co takový potůček dokáže. Nemluvě o tom, jak pestrou paletu života objevuju. Včera jsem se dočetl, že červenka mořská je ryba s křídly a nohama, na nichž má chuťové buňky, s jejichž pomocí neomylně nachází na mořském dnu kořist, takže je sledována houfem hladových strávníků; podle mne je to něco jako fronta na banány v socialismu. Varani mají po dinosaurech železo v zubní sklovině, a tak mají zuby ostré jako Mackie Messer. Obojživelné ještěrky vydrží pod vodou díky vzduchu zachycenému v dýchacích cestách neobyčejně dlouho. Psi se dělí o jídlo. Údajně na vrcholu živočišné říše se pak nachází člověk. Většina věd věnujících se člověku zapomíná na to, že jakkoliv na vrcholu, je to stále jenom živočich, který se od svých šimpanzích bratří v Tanzanii liší všeho všudy dvěma procenty DNA. K tomu se sluší dodat, že července narostly nohy aktivací genu pro končetiny, který mají i ostatní ryby, a chuťové pohárky na nich také aktivací příslušného genu a my můžeme být rádi, že tyto pohárky máme na jazyku a ne na chodidlech.

Užitek je v tom, co tu je.
Smysl je v tom, co tu není.
Lao-c’

Dodatek: Tato kniha má mnoho smyslu, zatímco užitek z ní je ničemný.
Radkin Honzák

Knížka svým způsobem navazuje na Vondráčkovy paměti, protože tam, kde profesor Vondráček končí, Radkin Honzák začíná se svým seznamováním s psychiatrií. Nebudete tomu věřit, ale elektrošoky jsou stále nejbezpečnější a nejúčinnější léčbou rezistentních depresí. Od jejich brutálních začátku až po dnešní legantní provedení. Přelet nad kukaččím hnízdem nebyl o elektrošoku, ale o chirurgickém zákroku, lobotomii.

Work engagement of university teachers: a qualitative study

Abstrakt: Cieľom štúdie s použitím interpretatívnej fenomenologickej kvalitatívnej analýzy bolo preskúmať akými charakteristikami sa prejavuje angažovaný zamestnanec. Traja vysokoškolský učitelia sa zúčastnili výskumu. Kvalitatívna analýza potvrdila, že angažovanosť zamestnancov sa prejavuje dominantne v podobe troch základných dimenzií: energia, oddanosť a pohltenie. Zatiaľ čo predchádzajúce témy kopírovali faktory angažovanosť merané dotazníkmi, v rozhovoroch sa objavili aj nové témy: vnútorná motivácia, vyšší zmysel práce a starostlivosť o seba. Práve tri nové identifikované témy môžu byť zdrojom doplnenia kvantitatívnych výskumov pracovnej angažovanosti.
Kľúčové slová: práca, angažovanosť, kvalitatívna štúdia, univerzita

Abstact: The aim of the study, using interpretive phenomenological qualitative analysis, was to examine the characteristics of an engaged employee. Three university teachers participated in the research. The qualitative analysis confirmed that work engagement is predominantly manifested in the form of three basic dimensions: energy, dedication and absorption. While the previous themes copied the work engagement factors measured by questionnaires, new themes also emerged in the interviews: intrinsic motivation, higher meaning of work and self-care. The three newly identified themes can be a source of complementation to quantitative research on work engagement.
Key words: work, engagement, qualitative study, university

The Society of the Spectacle: Criticism of the Consumer Society According to Guy Debord

Abstrakt: Nasledujúci článok sa venuje kritickej teórii Spoločnosť spektákla, ktorá nastavuje zrkadlo modernej konzumnej spoločnosti. V článku reflektujeme na myšlienky jej autora, Guya Deborda, pričom ich aplikujeme na podmienky súčasnej spoločnosti a jej hodnôt. Okrem priblíženia samotnej teórie Spoločnosti spektákla prinášame aj analýzy jej vybraných téz. Spoločnosť spektákla patrí medzi najzávažnejšie teoretické práce Guya Deborda. Poukazuje na to, že v modernej spoločnosti pravda a realita prestali existovať a boli nahradené spektáklom. Autentické prežívanie života tak bolo nahradené len akousi jeho reprezentáciou. Záleží ešte vôbec na tom, aké veci skutočne sú? Alebo je dôležitejšie to, akými sa byť zdajú či ako sa prezentujú?
Kľúčové slová: Guy Debord, konzumná spoločnosť, postmoderná spoločnosť, spoločnosť spektákla

Abstract: The following article deals with the critical theory The Society of the Spectacle, which holds up a mirror to modern consumer society. In the article, we reflect on the ideas of its author, Guy Debord, while applying them to the conditions of contemporary society and its values. In addition to bringing the theory of The Society of the Spectacle itself closer, we also present analyses of its selected theses. The Society of the Spectacle is one of the most important theoretical works of Guy Debord. It points out that in modern society, truth and reality have ceased to exist and have been replaced by spectacle. The authentic experience of life was replaced by only a kind of representation of it. Does it even matter what things really are? Or is it more important what they appear to be or how they present themselves?
Key words: Guy Debord, consumer society, postmodern society, the society of the spectacle

Pravoslávna bohoslovecká fakulta Prešovskej univerzity v Prešove (ďalej len PBF), v súčinnosti so svojimi partnermi organizujú medzinárodnú vedeckú konferenciu, ktorá sa uskutoční 17. októbra 2024 v priestoroch PBF na tému „Expresívne terapie v sociálnej práci a sociálnych službách“. Konferencia ponúka priestor na zdieľanie názorov a skúseností pre pracovníkov vedecko-výskumných a akademických pracovísk i odborníkov z praxe. Centrálnou témou konferencie je smerovanie a podpora skvalitnenia poskytovania expresívnych terapií v pomáhajúcich profesiách, predovšetkým v oblastiach sociálnej práce a sociálnych služieb.