Už slabomyslná karikatura na obálce, na níž vzteklý lékař morduje pacienta a mává mu před očima lejstrem s informovaným souhlasem (doktoři to skutečně nevymysleli, je to dílo etiků a právníků) dává tušit, že se etici a právníci budou podobně jako z tohoto svého výplodu chtít vylhat z dalších kousků, které napáchali. A také ano.

Pokud někdo čeká, že se z textu dozví, jak se stavět k některým dilematickým situacím (např. porod doma), bude zklamán. Najde zde různé názory, včetně krotké kritiky Evropského soudu pro lidská práva, ale něco, o co by se mohl opřít, bude hledat marně. Autorky z Právnické fakulty nás sice upozorní na dvojkolejnost právních úprav vyplývající z právních zmatků mezi zákony o zdravotních službách a občanským zákoníkem, ale z nejistot cesty nenabídnou.

Už první kapitola o lidských právech se dá shrnout do jedné (zde také citované věty), že z respektu k člověku se stal formální „respekt k autonomii“. Akademické uvažování nad informovaným souhlasem nám v praxi je skutečně houby platné (známá zkratka „pohopl“).

Pan kolega Mauer stále nevzal na vědomí, že Margaret Talbot je známá novinářka-sloupkařka a při jejím zviditelňování ji opět maskulinizuje. To by nebylo tak strašné, jako jeho ekvilibristika nad tématem paternalismu. Jsem toho názoru, že podobné texty by měli psát, a když už na to nemají chuť, alespoň recenzovat lidé, kteří jsou skutečně v praxi a tak by v nich bylo to, co se děje, a ne to, co si ploditelé podobných textů představují.

A protože v tomto duchu se nese celá publikace, úvahy o tom, jak by mělo být a není a žádná sebereflexe, že to je právě tahle parta, která ty koniny vymýšlí, zavádí a kodifikuje a vymáhá, že stejně jako různí auditoři a předepisovatelé norem, jsou to lidé, kteří nemají tušení, jak to chodí v klinickém provozu a že se chtějí polepšit. Kdepak!

V poznámkách k tomuto titulu jsem si proto přičinil zkratku ŠV – což je moje zkratka pro výraz: škoda vočí.

MUDr. Radkin Honzák
psychiatr
Blog autora: http://blog.aktualne.cz/blogy/radkin-honzak.php