Psychology of attracting new target groups in adult education

Abstrakt: Príspevok je zameraný na problematiku psychologických aspektov získavania nových cieľových skupín v edukácii dospelých. V jednotlivých častiach príspevku identifikujeme a objasňujeme tri základné psychologické východiská, ktoré považujeme za dôležité v procese získavania dospelých osôb pre ich edukáciu: 1. zmenu poznania dospelého človeka, 2. osoba dospelého človeka, 3. edukačné signály pre dospelých.
Kľúčové slová: Psychológia získavania. Cieľové skupiny. Edukácia dospelých.

Abstract: The paper focuses on the psychological aspects of attracting new target groups in adult education. In the individual parts of the paper, we identify and explain the three basic psychological starting points that we consider important in the process of attracting adults for their education: 1. Change of knowledge of an adult human. 2. The person of adult man. 3. Educational motives for adults.
Key words: Psychology of attracting. Target groups. Adult education.

Foto: Veronika Markovičová (2017)

Tvůrci se zkušeností s duševním onemocněním a sympatizující umělci se spojili v projektu s podtitulem “Naše duše patří nám”. Výstava dvaceti autorů v Open Letohradská 10 na Praze 7 představí obrazy, grafiky, objekty a vizuální umění. Výstava potrvá do konce dubna a bude zdarma přístupná každou neděli až čtvrtek mezi 15 a 19 hodinou. Pro skupiny je možné domluvit komentovanou prohlídku.

Kromě obrazů, grafik a objektů bude v prostorách galerie audiovizuální psychokabaret, jehož součástí je tzv. psycholampa od designérky Anny Marešové a režisérky Kláry Jakubové. Zažijete na vlastní kůži, jak se cítí člověk se schizofrenií. Dále tu bude projekce Divadélka F, kde lidé autenticky ztvárňují vlastní diagnózu. Maňásky vyrobili pracovníci chráněných dílen Domova pro mentálně postižené Harcov v Liberci.

Anna-Marie Neduhová

Kůže není jenom ochranná vrstva, které pokrývá naše tělo, ale má mnoho dalších funkcí, z nichž té dotekové se budeme v další části věnovat podrobně. Než se k ní dostaneme, je nezbytné uvést několik obecnějších údajů. Kromě dutiny ústní, dechu a eventuálních střevních plynů je kůže nejintenzivnějším zdrojem pachových informací,¹ což je významný, ač ne vždy plně uvědomovaný komunikační prvek.² Proto bude další část textu spíš o čichu, což má svou logiku, přestože se to zdá od sebe vzdálené. Čichám, čichám člověčinu…

A věta pokračuje otázkou: „Koho tady, matko, máš?“ Děd Vševěd – jak je patrné – sice nevěděl všechno, ale čich měl i po celodenní únavě dobrý, takže by se při vyšetření orientovaném na tuto charakteristiku dostal do populačního kvartilu, v němž demence, dokonce ani MCI (mild cognitive impairment) nehrozí, jak se děje lidem, jimž postupuje ztráta čichu rychleji než kalendářní věk.³ Také jídlo si může vychutnat dokonale a podobně kvalitní by měl být i jeho sexuální život. Všechny tyto životní oblasti jsou funkcí čichu ovlivněny, a my – ke své hanbě – pro jednotlivé čichové vjemy ani nemáme abstrakta, ale říkáme: voní (páchne) to jako… Ono také těch vůní je řádově mnohem víc než tří základních barev, pěti chutí nebo osmi tónů.

Foto: Peter Senko (2017)

Scientists have discovered a revolutionary new treatment that makes you live longer. It enhances your memory, makes you more attractive. It keeps you slim and lowers food cravings. It protects you from cancer and dementia. It wards off colds and flu. It lowers your risk of heart attacks and stroke, not to mention diabetes. You’ll even feel happier, less depressed, and less anxious. Are you interested?

Navzdory hnusnému počasí a chřipkovým virům vycházejí knihy a stojí za to upozornit alespoň na dvě, které se věnují spánku. Protože na ně upozorňuje i British Medical Journal, stojí nepochybně za pozornost. Přestože obě knížky potvrzují většinu známých zákonitostí, přinášejí zásadně nový požadavek podložený mnoha novými poznatky. Zdravý dospělý člověk by měl spát sedm až devět hodin. Až dosud byla považována za normu doba mezi pěti a devíti hodinami, ale neurovědec Walker i psycholožka Culpin(ová) se shodují, že to je nedostatečné.

Foto: Peter Senko (2018)

Ledulák je pojem, který jsem právě vynalezl a razím ho pro překlad anglického iceman; když snowman je sněhulák, iceman si zaslouží stejné postavení mezi českými substantivy. Ledulákem je holandský cvok Wim Hof (*20.4.1959 – ve znamení Berana) známý svými schopnostmi odolávat zimě a mrazu víc než ruský člověk. Usazen do velkého válce a obložen ledem dokáže klidně sedět a rozprávět s okolím půldruhé hodiny, mezi jeho další kousky patří bosky uběhnutý půlmaraton ve sněhu a ledu za polárním kruhem, výstup na Kilimandžáro ve dvou dnech pouze v trenýrkách, pokus slézt Mt. Everest v trenýrkách (zmařený zraněním nohy) a mnoho dalších.

Cognitive distortions of pathological gamblers
Abstrakt:
Úvod: Problematiku kognitívnych distorzií v kontexte patologického hráčstva môžeme priradiť k predloženej psychologicko-psychoanalytickej a kognitívno-subjektivistikej teórii patologického hráčstva. Kognitívne distorzie sú často sa vyskytujúce fenomény u jedincov s rôznymi typmi porúch. U patologických hráčov sa na základe výsledkov obsahových analýz zahraničných výskumných štúdií vyskytujú pomerne často.
Ciele: Cieľom výskumu bolo zistiť výskyt a variabilitu kognitívnych distorzií problémových hazardných hráčov, ktorí spĺňajú diagnostické kritéria patologického hráčstva.
Metódy: Vo výskume sme uplatnili kvalitatívnu metodologickú stratégiu. Výskumnou metódou, ktorou sme overovali výskyt kognitívnych distorzií problémových patologických hráčov, bolo štrukturované interview vlastnej konštrukcie a dve diagnostické metódy (LBQ, GA-20).
Výsledky: Najčastejšie sa u problémových hazardných hráčov vyskytujú kognitívne distorzie v podobe interpretačnej predpojatosti / sebadôvery a upevňovania hráčskych zručností, ako aj v podobe selektívnej pamäti na výhry. Naproti tomu, najmenej časté z pohľadu výskytu kognitívnych distorzií problémových hazardných hráčov sú antropomorfizmus a subjektívne produkované klamné korelácie v kontexte psychického stavu pri hre.
Kľúčové slová: Kognitívne distorzie, kognitívno-subjektivistická teória patologického hráčstva, kvalitatívna analýza, Patologické hráčstvo, Psychologicko-psychoanalytická teória patologického hráčstva.

Adolescent-parent attachment from family completeness point of view in the Žilina region
Abstrakt:
Úvod: V príspevku sa zaoberáme vzťahovou väzbou medzi adolescentmi a rodičmi z pohľadu úplnosti rodiny. Problematika vzťahovej väzby je na Slovensku pomerne nová, pričom odborníci sa zhodujú, že vzťahová väzba je základom zdravého bio-psycho-sociálného vývinu dieťaťa/adolescenta. V predkladanom vedeckom príspevku prezentujeme výsledky výskumu zapamätaného rodičovského správania adolescentov v kontexte vzťahovej väzby medzi adolescentmi a rodičmi.
Ciele: Cieľom výskumu bola identifikácia a analýza výskytu hyperprotektivity, odmietania a emočnej vrelosti v úplných a neúplných rodinách na základe zapamätaného rodičovského správania a jeho vnímania adolescentmi v Žilinskom kraji.
Metódy: Výskumná metóda, ktorú sme použili pre overenie stanoveného výskumného cieľa, bol dotazník s-E.M.B.U, ktorý pozostáva z 23 položiek. Dotazník obsahuje tri dimenzie rodičovského správania, a to hyperprotektivitu, odmietanie a emočnú vrelosť. Výskumná vzorka pozostávala zo stoštrnástich adolescentov študujúcich na gymnáziu, strednej odbornej škole a strednom odbornom učilišti v Žilinskom kraji, ktorí vypovedali o vplyve rodičovského správania na ich osobnosť. Základné kritérium výberu bol vek od 15 do 19 rokov.
Výsledky: Signifikantné rozdiely boli nájdené v porovnaní hyperprotektivity oboch rodičov (Wilcoxonov test, p < 0.001). Signifikantné rozdiely sme ďalej našli aj v porovnaní odmietania a emočnej vrelosti rodičov z úplných a neúplných rodín adolescentov. V neúplných rodinách bolo zistené, že skóre v dimenzii odmietanie je významne vyššie v porovnaní s úplnými rodinami (Mann-Whitney U-test: p < 0.001). V úplných rodinách bolo nájdené významne vyššie skóre v dimenzii emočná vrelosť v porovnaní s neúplnými rodinami (Mann-Whitney U-test: p= 0.006).
Kľúčové slová: Emočná vrelosť, hyperprotektivita, odmietanie, vzťahová väzba adolescentov a rodičov, zapamätané rodičovské správanie.

Foto: Peter Senko (2017)

Zborník príspevkov z medzinárodnej interdisciplinárnej vedeckej konferencie, ktorá sa konala 7. novembra 2017, v Prešove.

Pathological gambling classification from the genesis point of view to up to the present
Abstrakt: Patologické hráčstvo je muldisciplinárny fenomén, ktorý sa vyskytuje takmer vo všetkých krajinách sveta. Tento jav je kvôli digitalizácii a virtualizácii sveta neustále vysoko aktuálny a má stúpajúcu tendenciu. Prevalencia patologického hráčstva sa zvyšuje, čo je hlavným motívom zaoberania sa týmto sociálno-patologickým fenoménom. V príspevku približujeme jednotlivé klasifikačné systémy APA-DMS a MKCH, a to z pohľadu genézy až po súčasný stav.
Kľúčové slová: Behaviorálna závislosť, DSM-III - DSM-IV - DSM-5, Klasifikácia, MKCH-10 -MKCH-11, Patologické hráčstvo, Porucha kontroly impulzov.

Abstract: The pathological gambling is the multidisciplinary phenomenon that occurs in the all of the world countries. This phenomenon is the constantly a hot issue and have the increasing tendency because of the world digitalization, virtualization. The pathological gambling prevalence is increasing and it is the main motive occupy with this social-pathological phenomenon. In the article we clarify the particular classification systems APA-DMS and MKCH of genesis point of view to up to the present.
Keywords: Behavioral addiction, DSM-III - DSM-IV - DSM-5, Classification, MKCH-10 -MKCH-11, Pathological gambling, Impulse control disorder.

Neckel S, Schaffner AK, Wagner G (eds.): Burnout, fatigue, exhaustion. An interdisciplinary perspectives on a modern action. Palgrave Macmillan, Cham, 2017

Nejsem profesí angličtinář, ani povahou obsedant, přesto mi název (podtitul) knihy úplně nesedí. Mohu říci už zde, že obsah také ne.