Před několika týdny vyšla nová knížka, kterou dali dohromady Jan Hnízdil a redaktorka Klára Mandausová spolu s několika Honzovými přáteli i nepřáteli s titulem Příběhy obyčejného uzdravení (vydaly ji Lidové noviny, Praha). Měl jsem to potěšení přispět do ní krátkou statí o tom, jak vidím psychosomatiku, mám k ní tedy trochu vřelejší vztah a byl jsem u jejího velmi příjemného uvedení do světa..

Pokud znáte Hnízdilovy práce periodicky se objevující v tisku, na blogu (http://blog.aktualne.cz/blogy/jan-hnizdil.php), nebo v jeho minulých knižních publikacích, ocitnete se na známém terénu kvalitní kasuistiky s dobrým i nedobrým koncem, úvah o (ne)zdraví současné společnosti, tentokrát navíc reakce na udělení bludného balvanu a nakonec poznámek jeho přátel i nepřátel.

Nic není tak zodpovědné za staré dobré časy jako špatná paměť.
Anatol France

Sloni si pamatují člověka, který jim ublížil a potkají-li ho po letech, umějí mu to oplatit. Při čtení Iluze pameti od Julie Shaw¹ mě napadlo, že to může být tím, že vzpomínku nezatíží šumem, že si ji totiž nikdy nevypravují. Ale může to být všechno jinak, jak už to na světě bývá.

Co všechno bylo příčinou, že se po dvaceti letech vzbudily zlé vzpomínky Eileen Franklinové, takže ohlásila, že její otec zavraždil v roce 1969 její kamarádku, těžko už dnes dohledáme. Její otec byl odsouzen, protože porota svědkyni uvěřila², mezi psychology, fyziology a psychoterapeuty ale vypukla debata, která vyvolala vlnu experimentů hledajících odpověď na otázky týkající se možností lidské paměti, zejména pak její spolehlivosti.

Media culture and its impact on new forms of eating disorders
Abstrakt: Bigorexia je formou nelátkovej závislosti, ktorá patrií medzi bio-psycho-sociálne poruchy a vyznačuje sa riešením problémových a emocionálnych situácií v živote jedinca prostredníctvom jedla a stravovania. Príspevok sa zameriava na kvalitatívnu analýzu precepcie marketingových komunikátov osobami, ktoré prejavujú symptómy bigorexie.. Venuje sa definovaniu bigorexie, základným krokom vedúcim k jej vzniku a príčinám, jej diagnostike a najčastejším rizikám.
Kľúčové slová: Kult tela. Body image. Poruchy príjmu potravy. Bigorexia v reklame.

Abstract: Bigorexia is a form of eating disorders as non-substance addictions that fall under bio-psycho-social disorders and are characterized by solving problems and emotional situations in one´s life with food and eating. This paper focuses on analysis concerning marketing communication outputs perceptions of people demonstrating the symptoms of bigorexia. It defines bigorexia as such, basic aspects of its development and causes, its diagnostics and most common risks.
Keywords: Cult of body. Body image. Eating disorders. Bigorexia in advertising.

Foto: Peter Gáll https://www.facebook.com/PeterGallPhotographer

Parental control over digital threats to children

Abstrakt: Príspevok sa zameriava na analýzu aktuálnej problematiky internetu a jeho nebezpečných obsahov voči maloletým. Upozorňuje na nevyhnutnosť riešenia virtuálnych útokov zacielené na maloletých a na neodkladnú nutnosť aplikácie ochranných opatrení nielen rodičmi, ale rovnako aj učiteľmi a štátom, na význam mediálnej gramotnosti a prevencie v reálnom ale i vo virtuálnom svete. Vymedzuje online riziká a agresívne obsahy vo videohrách, zaoberá sa komerčným obsahom a nekalými marketingovými praktikami videohier.
Kľúčové slová: Generácia Z. Online riziko. Advergaming. Rodičovská mediácia.

Abstract: Presented paper is focusing on analysis of a current issue of Internet and its contents dangerous to the age group of minors. It calls attention to the necessity of preventing virtual attacks aimed at minors as well as the need for protective measures taken by parents, teachers and state, the importance of media literacy and prevention in both real and virtual world. Paper outlines online risks and aggressive content in videogames, it deals with commercial content and deceptive marketing practices in digital games.
Keywords: Generation Z. Online risk. Advergaming. Parental mediation.

Words for every day
Abstrakt: V príspevku vymedzujeme zodpovednosť dospelého človeka za svoj život.
Poukazujeme na hodnotový systém človeka. Odlišujeme kultúrneho a civilizovaného človeka a kvalitatívny rozdiel v konaní dospelých ľudí.
Kľúčové slová: Osobná zodpovednosť. Hodnoty. Dospelí ľudia.

Abstract: In the paper, we define the responsibility of an adult person for his/her life. We point the value system of man. We distinguish the cultural from civilized person and the qualitative difference in human behaviour.
Key words: Personal responsibility. Values. Adult people.

Nové výzvy v psychológii / Jitka Prevendárová, Martin Kuruc, Štefánia Ferková, Lucie Poláková
Silůvky: Palma, 2017, ISBN 978-80-904620-0-7

Nová publikácia J. Prevendárovej a kol. sa venuje vybraným problémom z oblasti základných teoretických ale i aplikovaných psychologických disciplín. Nie je monotematická a jej ambíciou, ako naznačuje už názov, je sprostredkovať čitateľovi iný uhol pohľadu na psychologické aspekty ľudskej existencie, resp. poukázať na aktuálne problémy človeka, ľudstva a ponúknuť alternatívu. Čo teda spája na prvý pohľad nesúrodé kapitoly je záujem o človeka a jeho prežívanie.

Autorka: Lucia Drotárová
Vydavateľ: Nakladatelství Epocha, Praha
Rok vydania: 2016
Rozsah: 166 s.
ISBN: 978-80-7557-003-1.

Na úvod štruktúra monografie

1. Možnosti sociálno-psychologickej podpory rozvoja osobnosti študentov pomáhajúcich profesií.
2. Problémy merania efektivity aktivít určených na rozvoj osobnosti študentov.
3. Osobnostný rozvoj v rámci svojho vysokoškolského štúdia – čo si prajú študenti?
4. Čo študenti skutočne potrebujú?
5. Overenie možností sociálno-psychologickej podpory rozvoja tvorivosti študentov sociálnej práce.
6. Metodické listy.
7. Príklady kurzov.
8. Zoznam bibliografických odkazov.
9. Informácia o autorke.

Sú vo svete ľudia, ktorí vo svojich publikáciách preukazujú nadanie k tvorbe tým, že nielen dokážu prezentovať vlastné jedinečné videnie a pochopenie skúmanej reality, ale myslia predovšetkým na blaho druhých ľudí. Píšu pre povznesenie a úžitok mysle a ducha mnohých.

Rozprasení chytrých telefonů nás uvědlo do éry neuvěřitelných kontaktů. Jejich majitelé mohou být kdykoliv spojeni s kýmkoliv, psát si s přáteli, z postele zjišťovat kvalitu počasí nejen doma, ale třeba v Gronsku, sledovat on-line povstání v Tramtárii, hrát na burze, fandit svému mužstvu, nakupovat, nebo lovit partnerky a partnery všech ekonomických a morálních kategorií.

Průměrný majitel takového přístroje na něj klepne nejméně pětaosmdesátkrát za den, včetně toho, že je to jeho první aktivita po probuzení a poslední před usnutím. Devadesát procent vlastníků bez svého telefonu nevyjde z domu, viz konečně nový výklad symbolu K+M+B jako připomínky staříkům, aby měli klíče, mobil a brejle.

Chytré telefony nabízejí rozšíření běžných možností, zvýšení produktivity, úsporu času, nechlubí se ale tím, co svým majitelům berou. Například schopnost rychlého rozhodování v běžných situacích a obchodníci jsou málo až vůbec nadšeni tím, že zákazníci lomcující telefony daleko méně věnují pozornost pestrosti vystaveného zboží.

Naše vědomí o světě a o nás v něm je udržováno a upřesňováno nekonečným tokem přicházejících informací, které vnímáme všemi smysly a zpracováváme převážně nevědomě a zčásti vědomě.

Není zprávy bez emočního náboje; pomněme, že údiv patří mezi šest základních emocí. Tatáž zpráva může mít a většinou také má různý emoční náboj podle příslušnosti k sociální skupině – od dyády po národ. Když „naši“ hráli 4:2, tak „jejich“ hráli 2:4 a „voni“ z toho budou mít menší potěšení než my. Radost je příjemnější než smutek. Jestli se to dalo čekat, budou emoce na obou stranách nižší intenzity, než když se to čekat nedalo.

Pojem emoce je odvozen od latinského e-motio, což znamená pohnutí. To můžeme zachytit na třech osách:
nabuzení --- útlum, přiblížení --- oddálení, spolupráce --- soupeření.
Když naši vyhráli, budeme my nabuzení, sdružíme se a budeme spolupracovat na oslavách, zatímco fanoušci soupeře budou skleslí, nebudou mít tendenci se sdružovat (ledaže by tragedie byla tak velká, že je srazí do houfu) a co se týká vzájemné aktivity, bude někde u bodu mrazu, neboť smutek je časem usebrání, přemítání a hledání.

Alexandr Peškov, mladší generaci již neznámý, v encyklopediích však dosud dohledatelný jako Maxim Gorkij, pravil, že za všechno, co je v něm dobré, vděčí knize. A to netušil, jak dobrá kniha, kterou jsem napsal, se chystá. Bude se jmenovat Psychosomatická prvouka a když to všechno dobře vyjde, vyjde ještě letos. Do té doby je možné podívat se do knih, z nichž jsem ještě stačil něco opsat, nebo už nestačil, ale kdybych to byl stihnul, byl bych z nich také opisoval.

Abraham H. Maslow: Náboženství, hodnoty a vrcholné zážitky. Holar, Brno, 2017
Originál tohoto (dobře přeloženého) textu vyšel v roce 1964, zčásti jako reakce na beznaděj a vnitřní pustotu, kterou nabízel tehdy vrcholící existencialismus, kdy „i většina učenců a umělců se aktivně podílela na úpadku humanistických hodnot“, zčásti jako syntéza poznatků o duchovních potřebách člověka a výsledek setkání s transpersonální psychologií a logoterapií. Maslow sám byl přesvědčený atheista a dalo mu určitou námahu vtěsnat nadpřirozené zážitky do pozitivistického psychologického rámce, označuje je však za něco nezbytného, co všem současným formám „netheismu“ chybí.

Pro něj to jsou „vrcholné zážitky“, prožitky celku, lásky, ale také sebenaplnění a odevzdání se, hold pravdě, spravedlnosti a dalším pozitivním hodnotám. Považuje je za fyziologické naplňování duchovních potřeb, jež v sobě skrývají jak přesah běžné existence, tak pocit jednoty s vyššími systémy, s vesmírem, zážitky, které byly v minulosti charakterizována jako vrcholné náboženské, extatické, aj.