Recenzia publikácie ,,Základy projektovania pre charitatívnu a sociálnu službu“.

Charitatívna a sociálna služba ako jeden z mála študijných programov v rámci odboru sociálnej práce ponúka komplementárny a synergizujúci prístup v sociálnych a kresťanských otázkach. V programe sa prednášajú spoločenskovedné a univerzálne disciplíny, ktoré reflektujú potreby sociálnej reality a praxe. Získavanie finančných zdrojov prostredníctvom grantov a realizácia projektov predstavuje v sociálnej a charitatívnej sfére jeden z najefektívnejších nástrojov na riešenie sociálnych problémov. Domnievame sa, že práve tieto dôvody podnietili PhDr. Bohuslava Kuzyšina, PhD., aby spracoval vysokoškolský učebný text s názvom Základy projektovania pre charitatívnu a sociálnu službu. Učebnica je jedným z výsledkov riešenia vedeckovýskumného projektu Projektovanie v sociálnych oblastiach a v Cirkvi (VGA 2/2010).

Tohto roku sa uskutočnila najrozsiahlejšia akcia pre ľudí oddaných sociálnej práci. Bola to spoločná svetová konferencia pod názvom „Sociálna práca a sociálny rozvoj: činnosť a výsledok“ (http://www.swsd-stockholm-2012.org). Pred dvoma rokmi sa táto akcia konala v Hongkongu. Vtedy sa začala aktivita z globálnu sociálnu agendu. V roku 2014 preberá štafetu vzdialené Melbourne v Austrálii. Je škoda, že účasť Slovenska v Štokholme bola ako pasívne, tak i aktívne poddimenzovaná. Cesta do Austrálie bude zrejme finančne náročnejšia.

Slavomír Laca
ÚVOD
„Si dôležitý, pretože si to Ty! Si dôležitý do poslednej chvíle svojho života a my urobíme všetko, čo len môžeme, aby sme Ti pomohli nie iba v pokoji umrieť, ale žiť dovtedy, kým neumrieš.“ (Cicely Saunders)

Minulosť, súčasnosť a budúcnosť sú neoddeliteľne spojené a existujú v našom živote súbežne. Napriek tomu je budúcnosť tá časť života, ktorou sa zaoberáme najmenej. Tvárime sa, že nám čas neplynie a my nikdy starí nebudeme. Avšak plynutie času predstavuje absolútnu spravodlivosť. Každému plynie rovnako. Súčasťou tejto spravodlivosti je fakt, že každý z nás starne a neodvratne raz nastane okamih, keď sa stane súčasťou skupiny „starých“.

Žijeme v době, která je i přes pokračující ekonomickou krizi stále více orientovaná na děti a příznivá jim. Přibývá „baby friendly“ akcí, restaurací i dopravních prostředků, školky jsou plné, a i když se nám zdá, jako by socioekonomická situace rodičovství příliš nepřála, v porovnání s minulými generacemi jsou podmínky pro rodiny stále výhodnější a flexibilnější, například co do možnosti přivýdělku nebo péče o děti. S tím přibývá i nestandardních a různým způsobem znevýhodněných párů – těch, které se rozhodnou mít a vychovávat děti i přes vážnější zdravotní handicap, párů znevýhodněných ekonomicky, sociokulturně či jiným způsobem. Sociální a zdravotní systém na tuto situaci sice reaguje a přizpůsobuje se jí, avšak ne vždy je tempo a míra této adaptace dostačující. Pokusme se srovnat, jak vypadají počátky rodičovství u zdravého páru, u páru s handicapem a u páru znevýhodněného sociálně (tedy například osob žijících ve squatu, na ubytovně nebo v jiném provizoriu).

V uplynulých dňoch sa rokovalo o budúcnosti našej planéty na medzinárodnom summite Rio +20 Organizácie spojených národov v Rio de Janieru. Bez ohľadu na to, aké výsledky a záväzky toto stretnutie prinieslo – je na každom z nás, ako budeme pristupovať k životnému prostrediu a k zmierneniu dôsledkov klimatických zmien. Jednou z ciest je aj beh rovesníckej solidarity ako forma zvyšovania povedomia na školách.

Zborník z konferencie pod názvom ,,Spolupráca pomáhajúcich profesií v paliatívnej a hospicovej starostlivosti', ktorá sa konala v Bradejove v roku 2011 v spolupráci Vysokej školy zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety v Bratislave, Detašovaného pracoviska Kráľovnej Pokoja z Medžugoria Bardejov, Hospicu Matky Terezy v Bardejove a Občianskeho združenia hospic Božieho milosrdenstva.

Předmluva
V úvodní části v pořadí čtvrté konference Hradecké dny sociální práce zaznělo zajímavé přirovnání této konference k obdobím lidského života. Z hlediska vývojové psychologie jsme se nacházeli ve čtvrtém roce života, což odpovídá období předškolního věku člověka. Stáli jsme před úkoly, jako jsou například zdokonalení zručnosti, vývoj argumentace, orientace v prostoru a vnímání genderových rolí. Všechny tyto vývojové úkoly jsme se pokoušeli splnit, když jsme pracovali na vylepšení organizačního zázemí konference, zvolili jsme vysoce aktuální téma sociální práce, pozvali jsme širokou škálu odbornic a odborníků z praxe i z akademického světa a podporovali jsme reflexi genderové tématiky v konferenčním kontextu. Nakolik se nám podařilo tyto vývojové úkoly splnit, nechť posoudí především účastnice a účastníci Hradeckých dnů. Nicméně, protože i sebehodnocení je součástí hodnocení, chceme zdůraznit především tři zásadní momenty naší konference.

Předmluva
Tento sborník se zabývá proměnami klienta služeb sociální práce. Jde o sondu do historie vybraných témat, hlavně však do moderních trendů a myšlenkových směrů, které formují služby sociální práce, ovlivňují jejich klienty a figurují tak jako jeden z motorů jejich proměn. Jde o rozsáhlý soubor témat, který jsme se snažili editorsky rozdělit do několika tématických bloků zabývajících se různými cílovými skupinami klientů.

Slovensko možno označiť za filantropickú krajinu s uvedomelými ľuďmi, ktorí prejavujú solidaritu s núdznymi i zodpovednosť za situáciu v rozvojových krajinách. Aspoň tak to vychádza na základe dotazníkového prieskumu, – ktorý sa realizoval koncom mája – a zameral sa na tému adopcie detí z afrického kontinentu na diaľku. Ako si inak vysvetliť, že drvivá väčšina opýtaných pozná termín adopcie na diaľku, tri štvrtiny z nich by si cez takýto projekt dieťa rady adoptovali (pričom 84 % ľudí by si bolo ochotných adoptovať HIV-pozitívne dieťa). Až 64 % účastníkov/-čok prieskumu však považuje za neetické vyberať si adoptívne dieťa na základe fyzického vzhľadu a fotografie.

Krajiny musia zvýšiť prijatie osvedčených politík v oblasti bezpečnosti detí na ochranu najviac ohrozených obyvateľov Európy a budúcej spoločnosti.
Úrazy sú najčastejšou príčinou smrti, invalidity, záťaže a nespravodlivosti pre deti v Európe. Zostávajú najčastejšou príčinou úmrtí detí a adolescentov vo všetkých členských štátoch Európy, s niektorými z najnižšími a najvyššími mierami úmrtnosti vo dôsledku detských úrazov v rozvinutom svete. (1)