„Bola som pripravená na to, že ľudia v Keni budú chcieť, aby som ich zobrala so sebou do Európy alebo že budem pre nich zvláštna. Že to nebude všetko ružové, ale bude to aj čierne,“ hovorí Mirka Triznová.

Multan - juhozápadná časť Pandžábu, 30. 10. 2010. Rozdávať niečo zadarmo môže byť niekedy riskantné. Aj pri najlepšej príprave a premyslených kritériách sa nevyhnete tomu, že niektorí - tichí a nepriebojní - budú ukrátení a iní - vždy pripravení „postarať' sa o seba a rodinu (ak možno, aj do zásoby) - zase urazení, keď je ich chamtivosť odhalená a odmietnutá. Nie nadarmo distribúcia materiálnej pomoci patrí medzi najzávažnejšie bezpečnostné hrozby pre humanitárnych pracovníkov kdekoľvek na svete. Našou výhodou je, že vo väčšine dedín sme už dva mesiace poskytovali zdravotnú starostlivosť a ľudia nás poznajú. Napriek tomu sme zvolili pre distribúciu hygienických balíkov viac opatrnosti z hľadiska výberu vhodných distribučných miest, ako aj posilnenej ochrany od miestnej polície a armády.

Následky ničivého zemetrasenia na Haiti v januári 2010 vyvolali aj v ľuďoch na Slovensku vlnu solidarity. Mnohí prispeli do zbierok humanitárnych organizácií a štát vyčlenil financie na projekty humanitárnej pomoci. Ministerstvo vnútra SR poslalo na Haiti aj materiálnu pomoc.

V roku 2000 sa stala naša malá stredoeurópska krajinka tridsiatym členom OECD – klubu najbohatších štátov sveta. Inými slovami stala sa členom klubu, ktorý má morálnu a koniec-koncov aj reálnu spoluzodpovednosť za ďalší rozvoj tých „menej“ bohatých. V roku 2004 svoj úspech podčiarkla členstvom v spoločenstve najväčšieho svetového donora – EÚ. Ešte pred takými dvadsiatimi rokmi sa nám o tom mohlo len snívať.

Slovensko malo povesť škaredého káčatka, či čiernej diery Európy a neskôr aj v zahraničí o ňom začali hovoriť ako o vzore pre iné krajiny. O skúsenosti Slovenska majú pritom záujem samotné krajiny, ktoré sú na podobnej ceste reforiem a zmien ako kedysi Slovensko. „Sami o ne žiadajú. Chcú sa inšpirovať a v mnohých prípadoch kopírovať. A my sme v pozícii tých, ktorí zdieľajú svoj copyright,“ hovorí štátny tajomník Ministerstva zahraničných vecí SR Milan Ježovica.

Rýchly nárast staršej populácie má už dnes za následok zvyšujúci sa dopyt po službách dlhodobej starostlivosti (long-term care, ďalej len LTC).

V loňském roce se od 15. do 16. listopadu v Paříži uskutečnilo expertní jednání, které bylo spojeno s projektem Zdravotnického výboru a Pracovní skupiny pro sociální politiku dlouhodobé péče a jejího financování OECD (1) (OECD Health Committee and Working Party on Social Policy on LTC Workforce and Financing).

Na pracovišti se dva zaměstnanci vyloženě nemají rádi. Snaží se vyhýbat se vzájemně, mluví spolu pouze o tom nejnutnějším. Ostatní kolegové sledují jejich chování a přemýšlí o tom, zda se jedná o mobbing. Psycholog práce by jim vysvětlil, že v tomto případě se o mobbing vůbec ještě nemusí jednat.

Předmluva
Otázka toho, proč bychom měli soucítit s ostatními lidskými bytostmi, proč bychom jim neměli škodit, ale měli bychom se snažit žít s nimi v určitém souladu, a proto jim v případě nouze i altruisticky pomáhat, je zcela jistě jednou ze základních etických otázek, které se západní filozofie intenzivně věnuje poslední dvě staletí. Zároveň tato otázka byla ale přítomna již i v myšlení Platónově, a po dlouhá staletí se jí zaobíraly nejrůznější náboženské a ideologické věrouky. Jedná se o jednu z nejzákladnějších otázek, kterou jako lidé musíme ve svých životech každodenně řešit, ať již v práci, ve škole, či v rámci svých osobních vztahů. Otázce jako je tato se nelze vyhnout – chcemeli se nadále zvát morálními bytostmi.

Předmluva
V. Hradecké dny sociální práce jsme se rozhodli věnovat tématu „Posuzování životní situace“. Důvodů bylo několik. Za prvé jsme chtěli navázat na předchozí IV. Hradecké dny, které byly věnovány tématu „Sociální práce mezi pomocí a kontrolou“, a kde z řady příspěvků vyplývalo, že jeden z klíčových momentů, kdy je třeba velmi citlivě balancovat mezi symetrickým a asymetrickým přístupem vůči klientkám a klientům, je právě fáze „posuzování“ jejich životní situace. Vedle toho se stalo jedním ze stěžejních témat předchozích Hradeckých dnů téma možnosti ovlivňování zadavatelů (politiků, zaměstnavatelů atd.) ze strany sociálních pracovnic a pracovníků, a tak jsme se rozhodli jednu ze sekcí věnovat tématu „posouzení“ v kontextu společenské zakázky.