Blissful life according Aristotle and conditions for its fulfillment

Abstrakt: Ponúkame úvahy o dôležitých aspektoch dosahovania šťastia. Zameriavame sa na opis šťastia, najmä z pohľadu Aristotela, ako eudaimonion. Dotýkame sa aj iných prejavov, ktoré prispievajú k poznaniu tohto problému. Sú to napríklad: inštrumentálne dobro, majetok, bytosť, dôvod a iné podmienky. Tento text je primárne teoretický.
Kľúčové slová: Aristoteles, eudaimonion, šťastie, zmysel života

Abstract: We offer reflections on important aspects of achieving happiness. We focus on describing happiness, especially from Aristotle's point of view, as eudaimonion. We also touch on other discourses contributing to the knowledge of this issue. These are for example: instrumental good, property, being, reason and other conditions. This text is primarily theoretical.
Key words: Aristotele, eudaimonion, happines, meaning of life,

Jestliže knihy mají své osudy, jak nás poučil Terentian Maur, mají je i další jsoucna. Ani ta, jimiž se intenzivně zabýváme, se jim nevyhnou. Nepočestná choroba syfilis byla k označení hanebností sousedních národů jmenována tu nemocí španělskou, tu francouzskou, tu zase jinou, jak se to komu hodilo do krámu. Dodnes každý pacient pohovoří s pýchou o chorobách svého srdce (ještě lépe, srdíčka), naopak zakrývá cudně špatný stav své prostaty. Ani se nepochlubí, že když si v hostinci Na růžku stěžoval, že má nadýmání, dostal tuto radu: když na něj máte, tak si dýmejte! Je málo mužů, kteří jsou ochotni nechat zasadit svůj úspěšně vypuzený močový kámen do zlatého prstenu a věnovat tento skvost dámě svého srdce, jak to učinil hrdina Maupassantovy povídky. Také ho to stálo život. Když dívka mrštila na ulici darem směrem ke kanálu, sklátila ho na místě mrtvice, dnes by to byla cévní mozková příhoda, nicméně s týmž výsledkem.

S pacienty je to ještě komplikovanější, protože kromě toho, že jsou nositeli počestných či nectných chorob, jsou majiteli nejrůznějších osobností, které jsou nemocí často dále změněny v neprospěch svých nositelů. Kdysi jsme s Michalem Andělem a Vláďou Brodanem podnikli studii¹ zaměřenou na to, kteří pacienti jsou kolegyním, kolegům a sestřičkám příjemní a s kterými by se jim dobře pracovalo. Sestry ještě připustily úzkost a jistou nekázeň, ale doktoři a doktorky viděli své optimální pacienty asi jako ideální partnery na strávení příjemného sobotního večera (to ani tehdy nebylo v televizi nic, na co by se dalo koukat).

Rozvoj a význam transverzálnych kompetencií ľudí v kontexte globalizácie

Abstract: In this paper we present the author´s innovative concept The educational social work, characterizes the social reality of people in the postmodern age which creates a new identity of social work and a new identity of social client. We based on the assumption that the most effective ways and means of social help is lifelong learning and social education of adults. Justifies the inclusion of the educational social work in the system of social work as the science and emphasize the practical necesity of educational social help to adults.
Key words: Educational social work, the educational social help.
Copyright © Mária Machalová : Concept of educational social work¹

Abstrakt: V príspevku prezentujeme autorský inovatívny koncept Edukačná sociálna práca, charakterizujeme sociálnu realitu ľudí v súčasnej dobe, v ktorej sa formuje nová identita sociálnej práce a nová identita sociálneho klienta. Vychádzame z predpokladu, že najúčinnejším spôsobom i prostriedkom sociálnej pomoci je celoživotné učenie sa a sociálna edukácia dospelých ľudí. Zdôvodňujeme zaradenie edukačnej sociálnej práce v systéme vedy sociálna práca a zdôrazňujeme praktickú potrebnosť edukačnej sociálnej pomoci dospelým.
Kľúčové slová: Edukačná sociálna práca, edukačná sociálna pomoc.
Copyright © Mária Machalová : Koncept edukačnej sociálnej práce¹

Co se týče sociálního uznání, je na tom tato negativní emoce mnohem lépe než její teta závist, protože mnozí (a není jich málo) ji pokládají za projev upřímné lásky, kterýmžto vztahem určitě není. Je daleko víc projevem majetnických pocitů, které „cosi“ ohrožuje, nebo alespoň zneklidňuje. Je to směs osobní nejistoty, strachu, vzteku a závisti, že rival by mohl dostat to, co patří mně, nebo by mi mělo bezvýhradně patřit. Je to sice emoce sociální, protože člověk žárlí na vztah¹, komplikuje ji však vlastnický postoj, který je převážně materiální. Přesto ji někteří psychologové považují za prvek posilující sociální svazky, pokud probíhá v společensky i fakticky přiměřené intenzitě.

Foto: Peter Senko (2020)

The bystander effect and the role of bystanders in the process of bullying

Abstrakt: Šikanovanie je závažný a bohužiaľ i častý jav. Najčastejšie je prítomné v školskom prostredí. V princípe má hlavne dvoch aktérov a tými sú agresor a obeť. Za dôležitú však treba považovať aj rolu diváka. Práve títo účastníci totiž môžu šikanovanie ovplyvniť či už aktívne alebo pasívne. V tomto kontexte je preto vhodné spomenúť v súvislosti so šikanovaním aj efekt prizerajúceho sa (tzv. Bystander effect). Výskum v rámci dizertačnej práce bol realizovaný na základnej škole prostredníctvom kvalitatívnych metód. Analýza získaných dát prebiehala prostredníctvom štatistických metód. Výskumnou vzorkou bola skupina žiakov navštevujúcich 8. ročník. Štúdia bude prezentovaná ako čiastočný výstup výsledkov výskumu doplnený o problematiku role divákov v procese šikanovania.
Kľúčové slová: Šikanovanie. Agresor. Obeť. Bystander effect. Výskum.

Abstract: Bullying is a serious and, unfortunately, common phenomenon. It is most often present in the school environment. In principle, it has mainly two actors, the aggressor and the victim. However, the role of the viewer must also be considered important. It is these participants who can influence bullying, whether actively or passively. In this context, it is therefore appropriate to mention the Bystander effect in connection with bullying. The research within the dissertation was carried out at the primary school through qualitative methods. The analysis of the obtained data was performed using statistical methods. The research sample was a group of students attending the 8th grade. The study will be presented as a partial output of research results supplemented by the issue of the role of spectators in the process of bullying.
Key words: Bullying. Aggressor. Victim. Bystander effect. Research.

Defense mechanisms in patients with depressive disorder: Diagnostics and psychotherapy

Abstrakt: Cieľom príspevku je poukázať na problematiku obranných mechanizmov u pacientov s depresívnu poruchou, pričom sa špeciálne zameriava na oblasť použitia diagnostických nástrojov v psychoterapeutickom procese za účelom mapovania obranných mechanizmov, rovnako sa venuje i príspevku obranných mechanizmov v terapeutickom procese.
Kľúčové slová: Diagnostika; Depresia; Obranné mechanizmy; Psychoterapia

Abstract: The aim of the paper is to point out the issue of defense mechanisms in patients with depressive disorder, focusing especially on the field of use of diagnostic tools in the psychotherapeutic process for the purpose of mapping defensive mechanisms, as well as the contribution of defense mechanisms in therapeutic process.
Key words: Diagnostics; Depression; Defense mechanisms; Psychotherapy

Foto: Peter Senko (2020)

Kde se vzala, tu se vzala,
v dobách, kdy byl jury věk,
zjevila se amygdala
a přinesla strach a vztek.

Jurou není myšlen zdatný chlapík, ale druhohorní období, kdy se před 250 miliony roků (+/-35) let ve čtvrtek odpoledne objevili dinosauři, jejich mozek obsahoval tohle jádro, které rozpoznávalo a řídilo dvě emoce: strach a vztek. Pak ještě znalo tři povely: útoč, prchej a ztuhni!

Po nějaké době dinosauři vymřeli a na jejich místo nastoupili savci, jejichž mozek byl už podstatně větší, zdatnější a vládnul také větším množstvím emocí; můžeme říci, že co se týče těchto stavů, primáti a mnoho dalších se od nás příliš neliší. Čím se liší člověk, je skutečnost, že mu narostla mozková kůra, hlavně vpředu, která umí myslet, předvídat a rozhodovat.

Ilustrácia: Samuel Senko

Tenhle text píšu s představou, že lepší znalost charakteru nebezpečí, kterému jest nám čelit, snižuje míru nejistoty a tím také míru strachu.

Věda je někdy nelogická. Viry prý nejsou živé, ačkoliv se úspěšně rozmnožují (=replikují), protože k tomu potřebují živé buňky. Toxoplasma potřebuje ke svému vývoji kočku, a nikdo neřekne, že není živá. Viry jsou tedy malí ne-tvorové, kteří přicházejí do živých organismů s cílem se namnožit co nejvíc.

Živé organismy na jejich počínání reagují různě. Například v našem střevním mikrobiomu žije celá řada virů, aniž by nám škodila a některé nám pomáhají. Dokud se člověk nevydělil řadou hygienických opatření z kontaktu s živou přírodou, proběhla celá řada infekcí ve věku, kdy člověku neublížily. Například před stoletím prodělala většina dětí nákazu polioviry, tedy viry dětské obrny, v časném věku a nemoc proběhla jako několikadenní průjem a dítě bylo imunizováno. Podobné to bylo se žloutenkou typu A. Pak se pitná voda začala pečlivě čistit a infekce s horšími následky se dostavily až v pozdějším věku.

Ilustrácia: Radkin Honzák

Střevní mikrobiom má vztah k depresi a k hypertenzi, jak opakovaně sdělila Americká kardiologická společnost. Bruce R. Stevens se svým týmem z Gainesville na Floridě zjistil, že složení střevního mikrobiomu se liší podle charakteru onemocnění. Na základě mazané shlukové analýzy s pomocí umělé inteligence rozdělil mikrobiom sledovaných osob do čtyř skupin se svérázným a vzájemně odlišným složením. A podle složení mikrobiomu se jeho vzorek rozpadl do čtyř odlišných diagnostických skupin: nemocní trpící hypertenzí, nemocní trpící depresí, nemocní trpící kombinací obou chorob a zdravé osoby¹. Při té příležitosti je dobré vzpomenout na starší úvahu, že zmiňované choroby táhnoucí se rodinami a považované za geneticky podmíněné, mohou mít svou možná významnější etiopatogenetickou složku v tradovaném životním stylu a stravovacích zvyklostech.

Ilustrácia: akad. mal. Veronika Lučeničová Gabčová PhD.

Ta ostatní, nechť si užívají svých odlišností, ale ať se příliš nepletou do regulace toho zásadního: pokračování života na Zemi.

A hlavně ať při své neplodnosti, přestanou vnášet své teoretické koncepty a praktické požadavky na to, jak se mají vychovávat potomci.

Novorozenec, navzdory dlouhému nitroděložnímu vývoji se rodí nezralý a potřebuje první tři roky – než proběhne zásadní přestavba mozkové aktivity a s ní přestavba mikrobiomu vyrábějícího „mozkovou chemii“ – kontaktu s matkou, který je programován k tomu, aby psychosociálně vyspěl v prvotní OSOBNOST, která je si vědoma své hodnoty, která zažívá ve svém mikrosvětě pocit bezpečí a jistoty a která vychází z předpokladu, že svět je bezpečné místo a lidé vstřícní tvorové. Na to nastavila příroda moudrý a složitý program, fungující po tisíciletí a nepodléhající genderovým inženýrům a inženýrkám.

Ilustrácia: akad. mal. Veronika Lučeničová Gabčová PhD.